Časté dotazy

Proč někdo používá označení „brýlová skla“ pro plastové brýlové čočky?

Název „brýlová skla“ je všeobecně vžitý ale nesprávný název pro brýlové čočky. Sklo je, mimo jiné, materiál pro výrobu minerálních brýlových čoček. Proto pokud by někdo chtěl „brýlová skla“ z plastu, je to vlastně neřešitelný problém. Tento název vznikl v minulosti, kdy brýlové čočky byly pouze skleněné, plastové buď ještě neexistovaly nebo byly v „lidodemo“ státech nedostupné. Toto nesprávné označení se ale běžně používá i v jiných jazycích, např. němčina – brillengläser pro označení brýlových čoček nebo angličtina – glasses pro označení celých brýlí. Naopak u kontaktních čoček by asi nikoho nenapadlo použít název třeba „oční skla“.

Co jsou to „ztenčené“ čočky?

Jsou to čočky, jejichž tloušťka je menší, než je obvyklé. Dosáhne se toho buď volbou materiálu čočky s vyšším indexem lomu, nebo jinou konstrukcí tvaru čočky a jiným výrobním postupem. Požadavek na ztenčení čočky se musí zadat předem, vyrobená čočka se už „ztenčit“ nedá.

Proč jsou „ztenčené“ čočky dražší?

S rostoucím indexem lomu roste cena materiálu a zhoršují se možnosti jeho opracování. Rovněž „ztenčená“ konstrukce čočky vyžaduje náročnější přípravu a obtížnější výrobní postupy.

Kdy tedy investovat do „ztenčených“ čoček?

Obecně lze říct, že u čoček s dioptrickou hodnotou okolo nuly do cca +/- 1 dpt to nemá význam, protože z hlediska pevnosti stejně musí čočka nějakou rozumnou tloušťku mít. Naopak od hodnot cca +/- 3 dioptrií to význam má a čím jsou dioptrie silnější, tím většího efektu se dosáhne.

A co s dioptrickým rozsahem mezi těmito hranicemi, který je nejčastější?

V solidní optice by měli být schopni zjistit, jak bude čočka tlustá po zabroušení do vybrané obruby a podle toho se rozhodnout, do jakého indexu lomu (ceny) jít. Dále není všeobecně známo, že výrobní tolerance tloušťky čočky je +/-0,2 mm. Proto by se v některých případech mohlo stát, že pokud by se porovnala běžná čočka s nižším indexem lomu, vyrobená se spodní tolerancí tloušťky, se „ztenčenou“ čočkou s vyšším indexem lomu, vyrobenou na horní toleranci tloušťky, může vyjít obyčejná, levnější čočka stejně tlustá jako dražší, „ztenčená“. Proto pokud teoretická tloušťka čočky nevychází alespoň o 0,5 mm menší při vyšším indexu (větším „ztenčení“), do vyššího indexu se nevyplatí investovat.

Jsou lepší čočky minerální nebo plastové?

Obojí materiál má výhody i nevýhody. Čočky ze skla (minerální) jsou těžší a mohou se rozbít, např. při pádu brýlí na zem. Jejich odolnost proti poškrábání je ale daleko vyšší a to i oproti plastovým čočkám s různými tvrdými vrstvami. Čočky z plastu jsou lehčí a odolnější proti rozbití, ale náročnější na údržbu, snadno se poškrábou při nešetrném čištění.

Čočky ze skla mají omezené možnosti barvení, ale barvy jsou časově stálé. Čočky z plastu mají téměř neomezenou možnost barvení, ale barvy zejména při intenzivním vystavení slunečnímu svitu postupně blednou. Toto platí pouze pro obyčejný plast, vysokoindexové (ztenčené) plastové čočky mívají možnosti barvení zčásti omezené. Zabarvené minerální čočky mají věrnější barevné podání, naopak plastové obarvené čočky zpravidla způsobují výraznější zkreslení barev, zejména zvýrazňují červenou barvu.

Minerální čočky jsou odolné i proti působení vyšších teplot přes 50°C, kdy plastové se již mohou zdeformovat a mohou se poškodit povrchové, např. antireflexní úpravy. Plastové čočky lze normálně vsadit prakticky do všech typů brýlových obrub, u minerálních čoček je výběr vhodných obrub zčásti omezen.

Minerální čočky jsou většinou levnější než plastové a i přes vyšší váhu jsou tenčí. Pro vyšší dioptrické korekce se totiž dají vyrobit ze skla s daleko vyšším indexem lomu, jsou tedy výrazně tenčí a estetičtější než čočky plastové a navíc za přibližně srovnatelnou cenu.

Jaký je rozdíl (kromě ceny) mezi hotovými brýlemi ze stánku a brýlemi vyrobenými na zakázku v oční optice?

Hotové „čtecí“ brýle jsou určeny jen ke krátkodobému používání, např. v nouzi při ztrátě nebo poškození normálně zhotovených brýlí a nemají srovnatelné parametry s individuálně zhotovenými brýlemi:

  • Vzdálenost optických středů obou čoček je jednotná. Nemusí tedy odpovídat vzdálenosti očních zornic uživatele. Oči to pak tzv. „tahá“, uživatel si musí po nasazení těchto brýlí určitou dobu zvykat, rovněž po sejmutí zase odvykat.
  • Dioptrické hodnoty jsou hrubě odstupňované po 0,50 dpt a jsou vždy pro obě oči stejné. Přitom naprostá většina uživatelů brýlí má na obou očích rozdílné dioptrie, ev. i cylindrickou korekci, kterou rovněž nelze u těchto hotových „čtecích“ brýlí provést.
  • Kvalita použitých „čoček“ zpravidla nedosahuje běžné kvality brýlových čoček jak z hlediska životnosti tak i optických vlastností.

Tyto vlastnosti způsobují zbytečné přetěžování zraku. Při pravidelném používání mohou způsobovat větší únavu, bolesti hlavy, dvojité vidění a nelze vyloučit ani poškození zraku! Celková kvalita provedení a životnost hotových brýlí odpovídá jejich nízké ceně, nelze je opravovat a nelze v nich vyměňovat čočky!

Proč se tedy „hotovky“ prodávají mnohde i v očních optikách?

Hotové brýle by měly sloužit jen jako náhradní pomůcka v případě nouze: ztrátě, rozbití nebo zapomenutí zakázkových brýlí a jen po nezbytně nutnou dobu. Oční optik je tedy jako záložní prostředek prodávat může, ale měl by Vám poskytnout dostatečné informace o jejich nevýhodách, ev. o nebezpečí spojeném s jejich trvalým nošením.